Prvoci

11.07.2016 10:11

„Prvoci“

CHARAKTERISTIKA PRVOKŮ

Pohlavní rozmnožování: konjugace (typická pro bakterie nebo nálevníky - např. trepka)

 
(1) 2 jedinci (konjuganti) se k sobě přiblíží buněčnými ústy
(2) makronukleus zaniká
(3) mikronukleus (2n) projde meiózou vzniknou 4 jádra (n)
(4) 3 jádra zaniknou
(5) zbyde 1 jádro - mitóza vzniknou 2 jádra (n) (migratorní = blíže k ústům, A a C × stacionární = dál od úst, B a D); vymění si migratorní jádra
(6) migratorní a stacionární jádra splynou v jedno (2n)
(7) jedinci se rozestupují od sebe (dále jádro a následně i oba konjuganti prochází mitotickým dělením, tvoří se makronukleus a nakonec vzniknou z každého konjuganta 4 jedinci)
1) nepohlavní – dělení podélné a příčné, pučení, schizogonie (rozdělení mateřského org. na více dceřinných org.), sporogonie (rozpad spor)
2) pohlavní – méně obvyklé, zvýšení životaschopnosti, po oplození zastavení vývoje (encystace); kopulace, konjugace (horizontální výměna genetické informace mezi dvěma buňkami)
  • tělo tvořeno pouze jedinou buňkou, která zajišťuje všechny projevy života: pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost (reakce na podněty)
  • mohou vznikat mnohojaderné útvary – plazmódia (= buněčná hmota s mnoha jádry obklopená buněčnou membránou; vznik dělením jader bez následného dělení buňky)
  • tělo: pelikula, schránky, cysty
  • pohyb: panožky, bičík, brvy
  • potravu přijímají celým povrchem těla nebo fagocytózou  potravní vakuola; někdy buněčná ústa a buněčná řiť
  • pulzující vakuola = osmoregulátor sladkovodních
  • dva typy jader u nálevníků: makronukleus (vegetativní), mikronukleus (generativní)
  • smysly: stigma (světločivná skvrna), myonemy (plazmatická vlákna, která se mohou stahovat), trichocysty (buněčný jed)
  • vakuoly, mitochondrie, ribozomy, ...
  • rozmnožování:

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH SKUPIN PRVOKŮ

 

BIČÍKOVCI (Flagellata)

 
BODO (2 bičíky, stojaté vody, organické nečistoty)
TRUBÉNKY (1 bičík, límeček z pelikuly, kolonie)
TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ (cizopasí v tělních tekutinách  undulující membrána, moucha tse-tse, spavá nemoc)
BIČENKA POŠEVNÍ (4 bičíky, choroba trichomoniáza)
LAMBLIE (8 bičíků, 2 jádra, horečky a průjmy, hlavně v jižní Evropě)
  • přechod mezi rostlinami a živočichy
  • živočišní nemají plastidy
  • pohyb: jeden nebo více bičíků
  • podélné dělení
  • stigma
  • zástupci:

KOŘENONOŽCI (Rhizopoda)

MĚŇAVKY (m. zubní, m. velká, m. bahenní, m. střevní, m. úplavičná)
KRYTENKY (sladkovodní, chitinové schránky; rozlitka hrušková)
DÍRKONOŠCI (v moři, Ca schránky; penízek – nummulitové vápence, kulovinka – globigerinové bahno)
SLUNIVKY (sladké vody, rašeliniště, schránka z oxidu křemičitého nebo z chitinu)
MŘÍŽOVCI (plankton teplých moří, schránka z oxidu křemičitého nebo z chitinu, symbióza s řasami; radiolárové bahno)
  • pohyb: panožky
  • fagocytóza, někteří mají schránky
  • zástupci:

VÝTRUSOVCI (Apicomplexa)

KOKCIDIE (buňky střeva a žlučovodů zajícovců, kteří jsou cekotrofní > často propuká onemocnění kokcidióza)
TOXOPLAZMA (patří mezi kokcidie, napadá různé části těla, má ji v sobě 40 % obyvatelstva)
KRVINKOVKY (zimnička – malárie, nepohlavní stadia napadají buňky jater a červené krvinky, v nichž se množí, komár Anopheles)
  • specializovaní parazité (přichycovací aparát, redukce organel a smyslů, rozmnožování)
  • pronikají do hostitelské buňky (apikální komplex organel)
  • pohlavní i nepohlavní stadia (nepohlavní stadia jsou invazivní)
  • velmi časté je střídání hostitelů
  • zástupci:

HMYZOMORKY (Microsporidia)

  • cizopasníci bezobratlých, členovců nebo ryb
  • aktivní stadium (měňavkovitý tvar)
  • spory mají buněčný obsah obtočený pólovým vláknem
  • zástupci:
  • HMYZOMORKY (h. včelí, h. bourcová)

VÝTRUSENKY (Myxozoa)

  • cizopasí v mezibuněčných prostorách studenokrevných živočichů
  • měňavkovitá aktivní stadia
  • spory vznikají z více buněk, mají 1–6 pólových váčků
  • zástupci:
  • RYBOMORKY (r. pstruží, r. parmová; napadají svaly, vytváří boule, „parmový mor“)
NÁLEVNÍCI (Ciliophora)
TREPKA (zdržují se u bakteriální blány na hladině, potrava)
BOBOVKA (typicky prodloužené některé brvy)
VEJCOVKA
VÍŘENKA (přisedlá, brvami víří vodu a přihání si potravu)
MRSKAVKA (přisedlá, více veg. a gen. jader uspořádaných do korálkovitého řetězce)
KEŘENKA (tvoří přisedlé kolonie)
BACHOŘEC (bachor a čepec přežvýkavců, brvy jen v několika kruzích, symbióza)
SLÁVINKA
ROURNATKY (rozmnožují se pučením, brvy mají pouze dceřinná stadia – čerstvě oddělené pupeny)
  • klidová stadia (cysty, spory)
  • pohyb pomocí řasinek (brvy)
  • na povrchu těla pelikula z dvojité membrány
  • v pelikule trichocysty („buněčný jed“)
  • dvě jádra: vegetativní (= makronukleus; životní funkce), generativní (= mikronukleus; rozmnožování)
  • pulzující vakuola, buněčná ústa, buněčný jícen, buněčná řiť
  • konjugace, příčné dělení
  • zástupci:

EKOLOGIE PRVOKŮ

  • konzumenti I. („býložravci“) a II. řádu (predátoři), reducenti
┌ prvoci saprofytičtí = živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – bodo, nálevníci
├ prvoci komenzální = žijí ve střevech obratlovců, neškodí – měňavka střevní
├ prvoci symbiotičtí = prospívají si s hostitelem navzájem – bachořci
└ prvoci parazitičtí = škodí hostiteli, původci chorob – výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky

GALERIE VYBRANÝCH ZÁSTUPCŮ

 
 

https://www.biomach.cz/biologie-protist/prvoci