Systém bbakterií

GRAMNEGATIVNÍ BAKTERIE S BUNĚČNOU STĚNOU

• buňka šroubovicovitá, pohyb pomocí periplasmatické membrány
• chemoorganotrofové žijící volně nebo sdruženi s hostitelem, některé patogenní
• zástupci:
  • Borrelia recurrentis - původce návratné horečky, přenos vešmi
  • Borrelia burgdorferi - původce lymské boreliózy, přes klíšťaty
  • Treponema pallidum - původce syfilis, přenos pohlavním stykem nebo kontaminovanými předměty
  • Leptospira sp. - původce leptospiróz (horečnatá onemocnění domácích zvířat)
  • Spirochaeta sp. - nepatogenní, volně žijící (bahnité řeky, rybníky, jezera, oceány)

SPIRILY

• buňka šroubovicovitá nebo rohlíčkovitá, pohyb pomocí bičíků
• aerobní metabolismus s kyslíkem jako konečným akceptorem elektronů
• zástupci:
  • Bdellovibrio sp. - nepatogenní, predátoři ostatních bakterií
  • Helicobacter pylori - patogen žaludeční sliznice lidí, původce chronické gastritidy, peptidických vředů
  • Campylobacter sp. - u lidí způsobují průjmy, rezervoárem zvířata

GRAMNEGATIVNÍ AEROBNÍ NEBO MIKROAEROBNÍ TYČKY A KOKY

• chemoheterotrofové rostoucí za obligátně aerobních podmínek, kyslík konečným akceptorem elektronů
• výskyt v půdě, ve sladké vodě i v moři, na kořenech rostlin, ve střevech, v ústní dutině člověka i zvířat
• zástupci:
  • Agrobacterium tumefaciens - obsahuje Ti-plazmid, na němž se nachází geny, jejichž produkty vyvolávají tvorbu nádorů na kořenech dvouděložných rostlin
  • Acetobacter aceti, Gluconobacter oxidans - na ovoci a mnoha rostlinách, oxidace etanolu na kyselinu octovou (i průmyslové využití!), hnití jablek a hrušek
  • Azotobacter chroococcum, Azomonas agilis - půdní fixátoři vzdušného dusíku
  • Rhizobium leguminasarum - fixace vzdušného dusíku, symbióza s bobovitými rostlinami v kořenových hlízkách
  • Bordetella pertussis - nepohyblivé tyčky způsobující černý kašel
  • Brucella abortus - původce brucelózy (zmetání hovězího dobytka)
  • Francisella tularensis - původci tularémie („zaječí nemoc“), patogenní pro drobné hlodavce, přenosná na člověka
  • Legionella pneumophila - původce „legionářské nemoci“, výskyt i ve sprchových hlavicích či rozvodech teplé vody
  • Neisseria gonorrhoae - původce kapavky, přenos pohlavním stykem

FAKULTATIVNĚ ANAEROBNÍ GRAMNEGATIVNÍ TYČKY

• aerobní respirace, při anaerobióze fermentace
• volně žijící nebo v asociaci se zvířetem/člověkem/rostlinou, některé patogenní
• zástupci:
  • Escherichia coli - běžný komenzál tlustého střeva člověka i jiných savců, některé kmeny však mohou být původci průjmových onemocnění
  • Klebsiella pneumoniae - oportunní patogen způsobující pneumonii a infekci močových cest
  • Salmonella typhimurium, S. enteritidis - původci enterokolitid (akutních zánětů tenkého a tlustého střeva) a gastroenteritid (salnonelózy)
  • Salmonella typhi - původce břišního tyfu
  • Shigella dysenteriae - původce bacilární dyzenterie (střevní úplavice)
  • Yersinia pestis - původce moru, přenos blechami
  • Vibrio cholerae - původce cholery
  • Photobacterium phosphoreum - nepatogenní bioluminiscentní bakterie ze střev mořských živočichů
  • Haemophilus influenzae - původce meningitidy
  • Zymomonas sp. - způsobuje zkažení piva, jablečného moštu, vína... zkvašením cukrů na etanol
  • Serratia marcescens - produkuje červený pigment prodigiosin (viz obrázek)
    
    
     

GRAMNEGATIVNÍ ANAEROBNÍ TYČKY

• chemoheterotrofové získávající energii většinou fermentací
• zástupci:
  • Thermotoga sp. - nesporulující, hypertermofilní (optimum 70–80 °C), mořské druhy rostou ještě při koncentraci 3,75 % NaCl v horkých pramenech
  • Bacteroides sp. - energii získávají zkvašováním sacharidů, výskyt v poraněných dásních, slepém střevě, bachoru

DESULFOBAKTERIE

• obligátní anaerobové redukující sírany nebo síru na sirovodík
• chemoheterotrofové, jako zdroj dusíku využívají amonné soli
• výskyt v bezkyslíkatých sedimentech, ve spodních vrstvách sladkých vod
• zástupci:
  • Desulfovibrio sp. - výskyt v naftových polích, v průmyslových vodních zařízeních, ve střevech živočichů
  • Thermodesulfovibrio sp. - termofilní druh (optimum 65–70 °C)

RICKETTSIE A CHLAMYDIE

• obligátní paraziti v obratlovcích a členovcích (u rickettsií vystupují jako přenašeči vši či blechy)
• životní cyklus chlamydií má 2 fáze: infekční elementární tělísko + vegetativní retikulární tělísko
• zástupci:
  • Rickettsia prowazekii - původce skvrnitého tyfu, úmrtnost 40 %
  • Rickettsia typhi - původce tyfu, příznaky podobné předchozímu, mírnější průběh
  • Chlamydia trachomatis - původci očního trachomu (chronický zánět očních spojivek a rohovky)
  • Chlamydia psittaci - původce psitakózy („papouščí nemoc“), možný přenos na člověka
  • Chlamydia pneumoniae - původce pneumonie, bronchitidy, zánětů horních cest dýchacích

ANOXYGENNÍ FOTOTROFNÍ BAKTERIE

• obsahují bakteriochlorofyly a karoteny, využívají sluneční záření jako jediný zdroj energie, neobsahují fykobiliny
• fotosyntetické pigmenty umístěny v plazmatické membráně (podskupina 4.), v intraplazmatickém membránovém systému (podskupina 1.–3.) nebo v chlorozomech (podskupina 5.–6.)
• výskyt v bezkyslíkatých částech vlhké půdy, ve sladkovodním i mořském prostředí, v brakických vodách, v prostředí o vysoké koncentraci solí
• skupina se dělí do sedmi podskupin:
  • 1. purpurové sirné bakterie ukládající síru uvnitř buněk - sulfid/síra jako donor elektronů pro asimilaci oxidu uhličitého, síru ukládanou dovnitř buněk potom oxidují na síran, obsahují bakteriochlorofyl a a b + karotenoidy, za aerobních podmínek schopny chemotrofního růstu; zástupci: Amoebobacter sp., Chromatium sp., Thiospirillum sp.
  • 2. purpurové sirné bakterie ukládající síru vně buněk - sulfid/síra jako donor elektronů pro asimilaci oxidu uhličitého, síru ukládají vně buněk, obsahují bakteriochlorofyl a a b + karotenoidy; zástupce: Ectothiorhodospira sp.
  • 3. purpurové nesirné bakterie - donorem elektronů a zdrojem uhlíku jednoduché organické molekuly, za aerobních podmínek schopny chemoheterotrofní výživy, zdrojem dusíku amoniak nebo vzdušný dusík; zástupci: Rhodobacter sp., Rhodocyclus sp.
  • 4. bakterie s bakteriochlorofylem g - striktně anaerobní, heterotrofní, nevyužívají redukované sloučeniny síry, buněčná stěna neobsahuje lipopolysacharidy; zástupce: Helicobacterium sp.
  • 5. zelené sirné bakterie - obligátně anaerobní fotoautotrofové, kultury zelené (bakteriochlorofyl c a d) nebo hnědé (bakteriochlorofyl e); zástupce: Chlorobium sp.
  • 6. multicelulární vláknité zelené nesirné bakterie - buňky zřetězeny do dlouhých vláken schopných klouzavého pohybu, za anaerobních podmínek fotoheterotrofní, za aerobních podmínek chemoheterotrofní, termofilní druhy se vyskytují v alkalických horkých pramenech, mezofilní druhy obývají slané močály, bažiny a sedimenty sladkovodních jezer vystavené slunci; zástupci: Chloroflexus sp., Oscillochloris sp.

OXYGENNÍ FOTOTROFNÍ BAKTERIE

• obsahují chlorofyl a, využívají světlo jako jediný zdroj energie, během fotosyntézy uvolňují kyslík
• rozdělují se na dvě skupiny:
       (a) cyanobakterie (sinice) - obsahují chlorofyl a + fykobiliny (fykocyanin, alofykocyanin, fykoerytrocyanin, fykoerytrin)
       (b) prochlorofyta - obsahují chlorofyl a a b, ale ne fykobiliny

• • fotoautotrofní bakterie s oxygenní fotosyntézou (vzniká kyslík)
  • produktem fotosyntézy glykogen, zřídka poly-beta-hydroxybutyrát
  • buňky řady druhů mohou diferencovat na heterocysty (probíhá v nich fixace vzdušného dusíku) a akinety (klidové buňky se silnou buněčnou stěnou)
  • některé schopny klouzavého nebo plazivého pohybu po substrátu (ale ne bičíky)
  • výskyt ve sladké i slané vodě jako plankton nebo bentos v teplotním rozmezí 2–74 °C
  • v letních měsících může dojít k jejich přemnožení ve sladkovodních nádržích bohatých na fosfáty a nitráty (tzv. vodní květ)
  • některé druhy žijí jako endosymbionti eukaryot (s rozsivkami nebo houbami) nebo jejich exosymbionti (s lišejníky, játrovkami)
  • podle morfologických vlastností je můžeme dělit do pěti skupin:
    • chrookokální cyanobakterie (řád Chroococcales): jednobuněčné tyčky nebo koky, buňky jednotlivě nebo v agregátech navzájem držených pouzdrem nebo slizem, rozmnožují se příčným dělením nebo pučením
    • pleurokapsální cyanobakterie (řád Pleurocapsales): jednobuněčné formy množící se vícenásobným dělením uvnitř mateřské buňky, čímž vzniká mnoho malých dceřinných buněk uvolňujících se ven rupturou stěny mateřské buňky
    • vláknité cyanobakterie bez heterocyst (řád Oscillatoriales): tvoří nevětvená vícebuněčná vlákna (tzv. trichomy) bez diferenciace na heterocysty a akinety
    • vláknité cyanobakterie tvořící heterocysty (řád Nostocales): ve vláknitých trichomech dochází k diferenciaci na heterocysty a akinety
    • vláknité cyanobakterie tvořící heterocysty a dělící se ve více rovinách (řád Stigonematales): dělením buněk dochází k větvení trichomů, ty mohou být jednořadové/několikařadové

• • na rozdíl od cyanobakterií obsahují chlorofyl b a neobsahují fykobiliny
  • zástupci:
    • Prochloron sp. - jednobuněčná prochlorophyta
    • Prochlorothrix sp. - vláknitá prochlorophyta

AEROBNÍ CHEMOAUTOTROFNÍ BAKTERIE

• bezbarvé bakterie oxidující síru (Thiothrix sp., Thiobacillus sp.)
• bakterie oxidující železo nebo mangan (Gallionella sp.)
• nitrifikační bakterie (Nitrosomonas sp. oxiduje amoniak na dusitany, Nitrobacter sp. oxiduje dusitany na dusičnany, Nitrococcus sp. oxiduje dusitany na dusičnany)

MYXOBAKTERIE

• striktně aerobní chemoheterotrofové bez bičíků (vykazují klouzavý pohyb po substrátu - produkce slizu, který zanechávají za sebou)
• ve vývojovém cyklu se vyskytuje stadium makroskopicky viditelné plodnice (liší se navzájem tvarem, velikostí, pigmentací u různých rodů), která obsahuje myxospory tvaru tyček nebo koků => myxobakterie mají ze všech bakterií nejsložitější vývojový cyklus
• rozšířeny po celém světě, hojné zvláště v teplém, polosuchém a suchém prostředí (stepi, polopouště subtropických a mírných oblastí)
• typickým stanovištěm myxobakterií jsou půdy o neutrálním pH, rozkládající se organická hmota (včetně trusu býložravců), hnijící dřevo, sladkovodní prostředí
• zástupce:
  • Myxococcus sp. - rozkládá ostatní bakterie, kvasinky a některé vláknité houby

GRAMPOZITIVNÍ BAKTERIE S BUNĚČNOU STĚNOU

• mezofilní, nesporulující chemoheterotrofové
• vyskytují se v párech, tetrádách a shlucích
• zástupci:
  • Staphylococcus aureus - hrozny koků, původce folikulitidy (zánět vlasového váčku a mazové žlázy), karbunklů (rozsáhlé hnisavé ložisko v kůži a podkožní tkáni), impetiga (kožní onemocnění v podobě zánětlivých puchýřků), panaricia (hnisavý zánět prstů), paronychia (zánět nehtového lůžka), puerperální mastitidy (zánět mléčné žlázy kojící ženy), osteomyelitidy (zánětlivé onemocnění kostní dřeně)
  • Streptococcus pneumoniae - diplokoky, původce pneumonie a hnisavé meningitidy
  • Streptococcus pyogenes - řetízky koků, spála, angína, faryngytida (zánět hltanu), pyoderma (hnisavé onemocnění kůže), růže (prudký zánět kůže)
  • Deinococcus sp. - vysoce rezistentní vůči gama-záření

GRAMPOZITIVNÍ TYČKY A KOKY TVOŘÍCÍ ENDOSPORY

• ve vývoji se vyskytuje stadium extrémně odolné endospory (odolává extrémní teplotě, vyschnutí, tlaku)
• spora vzniká přímo v mateřské buňce, která posléze hyne (analog eukaryotické apoptózy)
• příčina vzniku spory: hladovění na uhlík, dusík, fosfor + hodně bakterií v okolí (kompetice o zdroje)
• změny při sporulaci: zabalení DNA do malé kuličky, tvorba sporového peptidoglykanu, dehydratace (proto se v mikroskopu jeví jako světlolomná tělíska), syntéze kyseliny dipikolinové (tvoří komplexy s vápenatými ionty - zásoba energie při klíčení spory)
• regulace sporulace: časová regulace transkripční kaskádou sigma-faktorů RNA-polymerázy
• zástupci:
  • Bacillus anthracis - původce sněti slezinné
  • Clostridium tetani - původce tetanu
  • Clostridium botulinum - původce botulismu (otrava nervové soustavy botulotoxinem)

GRAMPOZITIVNÍ NESPORULUJÍCÍ TYČKY PRAVIDELNÉHO TVARU

• mezofilní chemoheterotrofové
• zástupci:
  • Erysipelothrix  rhusiopathiae - původce kožní červenky vepřů přenosné na člověka
  • Lactobacillus sp. - využití v potravinářském průmyslu
  • Listeria monocytogenes - intracelulární parazit, původce listeriózy

GRAMPOZITIVNÍ NESPORULUJÍCÍ TYČKY NEPRAVIDELNÉHO TVARU

• většina jich roste za přítomnosti kyslíku a netvoří endospory
• zástupci:
  • Corynebacterium diphteriae - původce záškrtu
  • Actinomyces bovis - původce aktinomykózy (tvorba abscesů v různých částech těla)
  • Bifidobacterium sp. - výskyt v ústní dutině a trávicím traktu teplokrevných živočichů
  • Cellulomonas sp. - oxiduje v půdě celulózu

MYKOBAKTERIE

• aerobní, nepohyblivé, nesporulující, pomalu rostoucí tyčky s náznaky větvení
• zástupce:
  • Mycobacterium tuberculosis - původce TBC
  • Mycobacterium leprae - původce lepry

AKTINOMYCETY

• tvoří větvící se vlákna (hyfy), shlukují se do mycelia nebo se mohou rozpadat
• chemoheterotrofové vyskytující se hlavně v půdě
• zástupci:
  • nokardie - heterogenní skupina, většina druhů tvoří vlákna fragmentující se do kratších elementů, některé tvoří vzdušné mycelium
  • frankie - symbióza s kořeny krytosemenných rostlin, fixace vzdušného dusíku
  • streptomycety - buněčná stěna obsahuje kyselinu diaminopimelovou a glycin, tvoří vzdušné mycelium s dlouhými řetízky spor, významní producenti antibiotik
    • Streptomyces gryseus - producent streptomycinu
    • Streptomyces aureofaciens - producent tetracyklinu
    • Streptomyces venezuelae - producent chloramfenikolu

BAKTERIE BEZ BUNĚČNÉ STĚNY

• buňky ohraničeny jen plazmatickou membránou, malé rozměry (200 nm), tvarově koky nebo vlákna
• většina druhů vyžaduje k růstu cholesterol a vyšší karboxylové kyseliny
• saprofyti, patogeni, napadají i tkáňové kultury
• zástupci:
  • Ureaplasma urealyticum - vyskytuje se v močové trubici člověka
  • Mycoplasma pneumoniae - původce lidské atypické pneumonie
  • Mycoplasma mycoides - původce pleuropneumonie hovězího dobytka
  • Anaeroplasma sp., Asteroplasma sp. - obligátně anaerobní