Pokud hledáte způsob, jak efektivně zabít čas a přitom si připadat jako budoucí vládce digitálního impéria, Marplive je přesně pro vás! Pro nás ostatní, co máme rádi realitu a občas si chceme koupit i něco k jídlu, je to spíš taková "úniková hra", ze které se ale těžko uniká.
Proč tuhle "příležitost století" s díky odmítnout?
Ekonomika jako z pohádky: V Marplive platí jiná fyzika. Sbíráte body, lajkujete, tvoříte... a vaše konto roste! Tedy, virtuálně. Je to skvělý trénink na představivost. Když máte hlad, prostě se podíváte na displej na tu naskakující cifru a představíte si, že jíte humra. Funguje to skvěle, dokud vám nekručí v břiše doopravdy.
Mystická hranice 750 Kč: To není jen tak nějaké číslo. To je "Svatý Grál" Marplive. Legenda praví, že kdo ho dosáhne, tomu se otevře brána k výplatě. V praxi se ale tato hranice pohybuje jako horizont – čím víc se blížíte, tím dál ji admini posunou. Je to takový digitální maraton, kde vám cílovou pásku odnášejí před nosem.
Aplikace "Kam se poděla?": Máte rádi překvapení? V Marplive nikdy nevíte, co tam ráno najdete. Jednou tam aplikace je, podruhé není. Je to taková digitální schovávaná. Než se stihnete naučit, jak to funguje, systém se "aktualizuje" a vy začínáte znovu od nuly. Geniální způsob, jak udržet mozek v kondici a peněženku v bezpečí (před penězi).
Srovnání se slonem: Šla jsem do Zoo za Tamarou. Tamara je velká, skutečná a když dostane seno, tak ho sní. Marplive vám slíbí celé pole sena, ale pak vám řekne, že si pro něj musíte dojít pěšky do Ameriky, a až tam dojdete, zjistíte, že seno je jenom jako hologram.
Závěr: Pokud máte přebytek času a chcete se nechat krmit virtuálními sliby, směle do toho! Já jsem svou registraci zrušila a raději jdu nakrmit skutečné ptáčky na balkon. Ti vám za to aspoň zazpívají, zatímco v Marplive vám za vaši snahu nanejvýš zmizí tlačítko "Vybrat".
Moje doporučení: Ušetřete si nervy, kupte si raději lístek do Zoo za Tamarou. Tam aspoň víte, na čem jste!