Možná si někdo v marketingu KB říká: "Však oni se vrátí, až ty chyby v KB+ vychytáme." Jako exklient, který už tuhle loď opustil, k tomu mám jediné: Problém totiž není jen v nefunkčním kódu. Problém je v celém přístupu, který z toho "pravěkého etalonu" sálá na hony daleko.
Zde jsou mé hlavní důvody, proč už pro mě tahle cesta neexistuje:
Banka má být jako skála. Místo toho jsem jako klientka dostala digitální domeček z karet, který se sesype pokaždé, když potřebujete zaplatit nájem. Když vám banka znemožní přístup k vašim vlastním penězům a pak se na vás usmívá z nablýskaného PR rozhovoru, je to konec vztahu. Důvěra se buduje roky, ale zbourá se během jednoho nefunkčního odpoledne v MHD.
Jako exklientce mi nejvíc vadila ta propast mezi tím, co KB tvrdí v placených článcích, a tím, co lidé zažívají v reálu. Ten pocit, že když máte problém, jste pro ně jen "chybové hlášení", je ponižující. Mladí lidé i podnikatelé chtějí partnera, ne instituci, která zamrzla v aroganci roku 1995 a jen ji přetřela na novou barvu.
Pracuji s energií (Reiki, Shambala) a vím, jak moc nás ovlivňuje prostředí, ve kterém se pohybujeme – i to digitální. Neustálý stres z toho, jestli mi projde platba, je energetický upír. Život je příliš krátký na to, abychom ho trávili bojem s bankou. Můj odchod byl logický krok k vlastní svobodě a klidu.
Závěr? Můj odchod nebyl impulzivní výkřik. Bylo to rozhodnutí někoho, kdo už nechce být součástí "potápějícího se Titanicu". Existují přístavy, kde systémy fungují a technologie slouží lidem, ne naopak. Moje budoucnost je tam, kde je funkčnost a respekt. A to KB se svou "novou érou" bohužel není.