Všichni jsme to slyšeli. Sliby o tom, jak budeme mít „všechno pod jednou střechou“, jak se digitální svět změní a jak budeme bohatí jen proto, že jsme u toho. Slibovali nám zlaté hory, ale místo nich nám servírovali jen virtuální seno.
Tamara není jen jméno, je to symbol klidu a intuice. Slon má paměť, která nezapomíná, a čich, který na dálku pozná, co je shnilé. Když se dnes Tamara podívá na ty „velkolepé vize“ z Dubaje, jen smutně zatroubí. Proč? Protože vidí ten propastný rozdíl mezi sliby a realitou roku 2026.
Zatímco někteří stále čekají na zázrak, my už víme své:
Skutečné věci fungují hned: Když si koupíte doménu u českého registrátora (jako já u Wedosu), funguje za minutu. Nepotřebujete měsíce slibů a motivačních videí.
Virtuální seno nikoho nenasytí: Digitální produkty, které nikdo nepotřebuje, jsou jako suchá sláma. Můžete jich mít plnou stodolu, ale k ničemu vám nejsou.
Intuice je víc než marketing: Pokud vám vnitřní hlas říká, že je něco špatně, věřte mu. Tamara by nikdy nešla do ohrady, kde není skutečná voda a tráva.
Dnes už s nikým nezápasím. Už jim nevěřím. Přestala jsem se v tom „rejpat“ a raději jsem si postavila svůj vlastní kousek digitálního světa, který je skutečný, hmatatelný a můj.
Závěr? Pravda je jako slon – velká, silná a nepřehlédnutelná. Můžete ji zkoušet schovat za digitální závěsy, ale ona si cestu na světlo vždycky najde. A my, co už jsme z té ohrady venku, se jen s klidem díváme, jak se to virtuální seno rozfoukává v únorovém větru.