Proč by slonice Tamara byla lepší generální ředitelkou Komerční banky než celý jejich management
Když vidím ty bankovní kravaťáky v KB, jak se tváří důležitěji než hromada kokosů, říkám si jediné: Vyhoďte management a přiveďte Tamaru z pražské zoo. Komerčka by konečně přestala "objevovat Ameriku" a začala by objevovat Afriku. A věřte mi, v bance s pěti tunami živé váhy v čele byste si ty drobné narážky na poplatky sakra rozmysleli.
Představte si pondělní poradu. Sedmnáct ambiciózních ředitelů v oblecích, co jsou tak upnuté, že jim zastavují krevní oběh v mozku, a najednou se otevřou vrata (doslova, ty dveře by museli vybourat). Vchází Tamara. Žádný PowerPoint. Žádné debilní grafy o meziročním růstu. Tamara prostě položí svůj majestátní zadek na konferenční stůl z mahagonu, ozve se křupnutí za půl milionu a v zasedačce je hrobové ticho. Její vize je jasná: "Buď mi do deseti minut seženete metrák bio-mrkve, nebo vám všem vyfouknu ty vaše bonusy chobotem až na Roztyly."
Zapomeňte na SMS kódy od operátora, co neumí vykopat díru pro kabel. U Tamary funguje biometrika 2.0. Přijdete k přepážce, Tamara k vám natáhne chobot, pořádně si vás "nasaje" a podle pachu vaší ranní kávy a strachu z hypotéky pozná, jestli jste to fakt vy. Pokud lžete, dostanete takový pohlavek ušima, že se zastavíte až u O2 pro internet, co lítá vzduchem. Je to rychlé, ekologické a nepotřebujete k tomu optický kabel od pravěkých specialistů.
V Komerčce se vás ptají na příjmy i na to, co jste měli k večeři před deseti lety. Tamara ne. Tamara má sloní intuici. Podívá se na vás těma moudrýma očima, a pokud vycítí, že jste šmejd, co chce oškubat babičky, prostě na vás v klientské zóně udělá "velkou potřebu". To je jasný signál "Credit Risk Departmentu", že úvěr nebude. Naopak, pokud jste sympaťák, Tamara vás jemně obejme chobotem a vyfoukne vám úrok tak nízko, že se i Česká národní banka začne modlit k Shamballe.
Zatímco bankovní poradci vám cpou fondy, kterým sami nerozumí, Tamara sází na jistoty. Její investiční strategie je jednoduchá: "Investuj do sena a banánů, to poroste vždycky." Kdyby vám někdo chtěl ukrást vaše úspory, Tamara by si ho našla. Sloní paměť neoklamete. Pamatovala by si toho zloděje i po třiceti letech a pak by ho potkala v Krčáku při běhu a prostě by si na něj "sedla". Digitální spravedlnost v přímém přenosu.
Kdyby KB vedla Tamara, pobočky by nevoněly desinfekcí a falešnými sliby, ale čerstvou slámou a přírodou. Klienti by byli v klidu, protože vědí, že jejich peníze hlídá někdo, kdo se nenechá opít rohlíkem (leda by byl s jablky). Jako terapeutka Reiki vím, že energie pětitunové ředitelky by uzemnila i ty nejvíc uletěné poplatky. Zdravím své sloní kamarády a jdu sehnat Tamaře lodičky z karbonu, aby v té bance neudělala v pondělí moc velkou díru do podlahy!