Píše se konec ledna 2026. Máme novou vládu, máme Pražský hrad, ale místo státníků jako by nám vládl sbor z pomocné školky. Konflikt mezi prezidentem a novou vládní garniturou nabral takové obrátky, že už to není ani kabaret – je to čisté pískoviště.
Prezident versus nová vláda se chovají tak, že by se za to museli stydět i předškoláci. Aktuální kauza, kde prezident Pavel obviňuje ministra Macinku z vydírání kvůli SMSkám? To není politika, to je scéna z velké přestávky. Jeden na druhého žaluje u tabule, druhý mu za trest schovává hračky a třetí (ten s největším vlivem) se v koutě jen usmívá a počítá, kolik báboviček mu ještě zbylo.
Jako někdo, kdo pracuje s energiemi Reiki a Shamballou, se na to nemůžu dívat jinak než s úžasem nad tou obrovskou ztrátou vnitřního klidu. Ti lidé, co mají v rukou osud země, jsou totálně zablokovaní ve svém egu. Bojují o "lopatičku" (moc), jako by to byl střed vesmíru, a úplně zapomínají, že jejich úkolem je ten písek rovnat, ne ho házet lidem do očí.
A co my, "přihlížející rodiče"? Je smutné sledovat lidi, kteří se k některým figurám v téhle školce klaní jako k Buddhovi. Odevzdali jim svou sílu i zdravý rozum. Přitom stačí jeden pohled skrze čisté vědomí, abychom viděli pravdu: za těmi drahými obleky a ústavními funkcemi se schovávají jen malé, ublížené děti, které si léčí mindráky na nás všech.
Dokud se tito "státníci" nenaučí aspoň základy sebereflexe a dospělosti, budeme v tom blátě sedět s nimi. Já si ale vybírám jinou cestu. Místo abych se rozčilovala nad každou další žalobou nebo SMSkou, beru do ruky své nástroje. Shamballa mi připomíná, že světlo je silnější než tenhle prach z pískoviště.
Možná by bylo nejlepší nechat do parlamentu dovézt pár tun písku. Alespoň by to prostředí konečně odpovídalo realitě jejich jednání – a my bychom aspoň věděli, na čem jsme."
Tento obraz má v sobě silnou energii pravdivosti. V Shamballe se učíme vidět věci takové, jaké jsou, bez masek. A tenhle "parlamentní písek" dokonale odmaskovává tu jejich falešnou důstojnost.
Když se nad tím zamyslíš:
Lopatičky už mají (v podobě funkcí a razítek).
Bábovičky se snaží plácat (z našich daní).
Písek do očí nám hází v každém diskusním pořadu.
Ten písek v parlamentu by byl vlastně ten nejupřímnější politický krok za posledních pár let.
Aktuální vývoj 28.1.26 (zdroj: iROZHLAS) jen potvrzuje, že tyto spory o 'pískoviště' jsou často odrazem hlubšího neklidu ve společnosti. Zatímco se na povrchu řeší administrativní nebo politické detaily, v energetické rovině jde o zbytečné tříštění pozornosti. Jako lidé máme tendenci se v těchto detailech ztrácet, místo abychom hledali harmonii a širší smysl.
Z pohledu Reiki a práce s energií Shamballa je důležité nenechat se těmito vnějšími konflikty pohltit. Skutečné řešení totiž nepřichází z nekonečných debat, ale z vnitřního klidu a schopnosti nahlížet na věci s odstupem. Toto 'pískoviště' nám tak slouží jako připomínka, že i v chaosu světa si musíme chránit své vlastní energetické pole a soustředit se na to, co má skutečný význam."
Kdy už dorazí pořádný materiál? Často se mě ptáte: "Kdy jim tam konečně dovezou pořádné bábovičky a pořádný písek?" Odpověď je bohužel prostá: Kvalitní bábovičky vyžadují šikovné ruce a písek bez nečistot vyžaduje charakter. Pokud budeme do parlamentu stále posílat ty, kteří si přišli jen hrát na "krále kopce", nic jiného než rozbité hračky a prach neuvidíme.
Možná je čas přestat čekat na dodávku zvenčí a uvědomit si, že my, lidé, jsme těmi, kdo určuje kvalitu materiálu na tomto hřišti. Dokud se jako společnost nenaučíme vyžadovat dospělé chování, budou se v lavicích dál hádat děti, které zajímá jen to, čí bábovička je (zdánlivě) větší.