Všichni občas hledáme místo, kde se nebe dotýká země. Místo, kde hluk velkoměsta vystřídá ticho, které není prázdné, ale plné jemných vzkazů. Pro mnohé z nás je takovým posvátným prostorem Průhonický park. Není to jen botanický skvost, je to živý most mezi naším světem a sférou andělů.
Průhonický park má své vlastní, neopakovatelné vyzařování – genius loci. Když kráčíte po cestách lemujících potok Botič, voda s sebou odplavuje nánosy každodenních starostí, lží a stresu. Právě v těchto tichých zákoutích, kde slyšíte jen šplouchání vody a šumění starých dubů, se naše vědomí zklidňuje.
Andělské bytosti nepotřebují křídla k tomu, aby létaly, ale potřebují naše vnitřní ticho, aby k nám mohly promluvit. V Průhonicích je toto ticho přirozené.
Příroda je tím nejpřirozenějším prostředníkem. Když utichne hluk Prahy, naše smysly se zbystří.
Zastavte se u vodopádů: Voda je nosičem informací a energie. Zkuste zde na chvíli zavřít oči a jen dýchat. Možná ucítíte závan vánku tam, kde se nepohne ani list – to je často onen „šepot křídel“.
Naslouchejte intuici: Právě v zahradě, obklopeni čistou energií stromů, k nám nejčastěji přicházejí odpovědi na otázky, které nás trápí. Andělé nám neposílají e-maily, posílají nám vnuknutí a pocit klidu.
Andělé jsou poslové čistého světla a lásky. V Průhonickém parku, kde je krása přítomná v každém květu rododendronu, je mnohem snazší se na tuto frekvenci naladit. Je to místo, kde se můžete znovu spojit se svým vnitřním vedením a pocítit, že na své cestě – ať je sebesložitější – nejste nikdy sami.
Když příště vstoupíte do parku, nechte mobil v kapse. Jen buďte. A možná, až se zastavíte u některého z prastarých stromů, uslyšíte ten jemný šepot, který vám připomene, že všechno je tak, jak má být.