Suvenýry Zoo Praha: Jste tu za odměnu, nebo za trest?

Po mém včerejším textu o „lennosti u turniketů“ jsem si myslela, že mě v naší slavné Zoo už nic nepřekvapí. Mýlila jsem se. Pokud jsou turnikety vstupní branou do „bankovní školky“, pak obchod se suvenýry je samostatné oddělení pro lidi, kteří tam byli pravděpodobně nasazeni v rámci výkonu trestu.

Blonďatá vědma a teorie o domácích spotřebičích

Vstoupíte do obchodu, kde by to mělo vonět radostí a vzpomínkami na zvířata. Místo toho vás přivítá pohled personálu, který vás propaluje očima za to, že jste si vůbec dovolili vstoupit a narušit jejich posvátný klid.

Narazila jsem na „paní blondýnu“. Ta paní je fascinující úkaz. Místo aby řešila, jestli vám prodá magnetku nebo tričko s tygrem, začne rozvíjet teorie o vašem soukromém životě a majetku. Dozvěděla jsem se od ní, že mi „určitě někdo koupí novou myčku“, a podobné nesmysly začala splétat i kolem mých hodinek.

Co má, proboha, paní v suvenýrech společného s mojí myčkou nebo hodinkami? Ta paní je ztělesněním lennosti ducha. Její obzor končí u kádrování návštěvníků a úplně jí uniká, že člověk si přišel užít pohodu, nikoliv poslouchat její „moudra“ o tom, co mi kdo má kupovat.

Úsměv? Ten se v Zoo Praha nenosí

V celém tomhle „italském rodinném podniku“ existuje jedna světlá výjimka – starší paní, která se usmívá, zdraví a chová se k lidem jako k lidským bytostem. Jenže ta tam působí jako zjevení z jiného vesmíru. Zbytek osazenstva, včetně zmíněné blondýny, se tváří, jako by za každé prodané lízátko dostali ránu elektrickým proudem.

Proč to v soukromé sféře nejde, ale v Zoo ano?

Zkuste se takhle tvářit v normálním krámku. Majitel vás vyrazí dřív, než stačíte říct „slon“. V Zoo Praha je to ale zjevně standard. Personál v suvenýrech tam „konzumuje čas“. Nejsou tam pro lidi, jsou tam „za trest“.

Je to smutný pohled na instituci, která se navenek chlubí světovými úspěchy, ale v první linii (u turniketů a kas) má lidi, kteří by nejraději viděli návštěvníka zvenku za plotem.

Vzkaz pro vedení: Možná by stálo za to poslat personál ze suvenýrů na školení k té jediné usměvavé paní. Protože dokud se tam budou lidé tvářit jako u výslechu a řešit cizí domácnosti, bude Zoo Praha pořád jen naleštěná bída s mentalitou špatně vedené školky.