Jak slonice Tamara a Lakuna vyrazily dobývat tenisový kurt

Existuje celá řada věcí, které se v životě zdají jako skvělý nápad do chvíle, než je opravdu zkusíte. Třeba roztáhnout karimatku v obýváku s představou, že odteď cvičíte každé ráno. Nebo si říct, že vyrazit po letech na tenis je vlastně jako jízda na kole. Když jsme se s mámou – pro tento den přejmenované na úderné duo Tamara & Lakuna – rozhodly, že jdeme oprášit tenisové rakety, vesmír na chvíli zadržel dech.

První výzva nastala už při hledání sportovního oblečení. Zatímco profesionálové řeší aerodynamiku a savost materiálu, my jsme řešily podstatnější otázky. Zda tyto tepláky pustí ještě nějaký ten centimetr do šířky a jestli vypadáme víc jako sestry Williamsovy, nebo spíš jako dva majestátní savci, co se omylem zatoulali z pražské ZOO. Rychlé zrcadlové testování potvrdilo druhou možnost. Elegance slonic byla neoddiskutovatelná.

Na kurtu jsme se zpočátku snažily o čistou eleganci. Jenže tenisový míček má jednu nepříjemnou vlastnost – neustále padá na zem a odmítá skákat přímo do ruky. Tamaro, ty musíš jít proti tomu míči, volala Lakuna z druhé strany sítě. Lakuno, já jdu proti němu, ale moje tělo má vlastní oběžnou dráhu, odpovídala Tamara, zatímco dobíhala míč s grácií rozjetého parníku.

Po deseti minutách jsme zcela přehodnotily počítání skóre. Místo tradičního 15:0 jsme přešly na vlastní systém. Bod byl za to, když míček přeletěl síť a trefil kurt. Dva body, když přeletěl síť a nikdo u toho neuklouzl. A mimořádná prémie se udělila ve chvíli, kdy raketa zůstala v ruce i po podání.

Nejlepší částí celého zápasu se ukázala být lavička vedle kurtu. Po dvaceti minutách intenzivního provětrávání tenisáků jsme zjistily, že nejlepší podání je to, které si dáte v podobě doušku vody. Obě jsme seděly, lapaly po dechu a pozorovaly okolní hráče, kteří vypadali, že u toho vůbec netrpí. Ale víte co? Tamara a Lakuna sice nevyhrály Wimbledon, ale zato vyčistily hlavu lépe než hodinová meditace. A až příště uvidíte na kurtu někoho, kdo běhá s obrovským nasazením, ale míček ho pravidelně přelétává o tři metry, nemusíte se bát. To jen slonice Tamara a Lakuna ladí formu na další sezónu.