HAMERSKÝ RYBNÍK – Poklidná podzimní idylka u Hamráku byla dnes odpoledne brutálně narušena nečekanou časoprostorovou trhlinou a masivní vlnou energie.
Na břehu rybníka se zrovna v rámci družinové vycházky rozptýlily dětičky ze ZŠ Jižní IV. Dohlížela na ně legendární paní učitelka – bývalá třídní z druhého stupně, známá svým nekompromisním pohledem, přísným metrem na docházku a neotřesitelnou autoritou. Vše běželo podle školního řádu... dokud se neodstartoval kataklyzmatický úkaz.
Z ničeho nic se od konečné 11 přihnala smršť. Žádné pomalé rozehřívání, žádné protahování podle osnov tělesné výchovy!
Místní atletka a budoucí tenistka proletěla kolem dětského kroužku rychlostí zvuku. Tlaková vlna nejdříve rozfoukala družinové pracovní listy, shodila tři šišky ze stromu a zcela destabilizovala energetické pole celé ZŠ Jižní IV!
Bývalá třídní učitelka zchudla v obličeji, křída jí vypadla z kapsy a píšťalka zůstala viset ve vzduchu. S očima navrch hlavy sledovala tu neskutečnou lehkost kroku:
„Co to proboha...?!“ vyprskla bývalá třídní a třesoucí se rukou si nasadila brýle. „To je... to je MOJE BÝVALÁ ŽÁKYNĚ?! Jak je vůbec možné, že to teď uběhne?! Vždyť si to pamatuju jako dneska – v osmé i v deváté třídě na tělocviku neuběhla ani patnáct stovek metrů! A teď si tu u Pod Náhonem chytí druhý dech a vysází přes 4,4 kilometru bez jediného zaváhání?! Kde má omluvenku?!“
Načež se nervózně otočila na doprovod a polohlasem, napůl k sobě, dodala: „A vůbec... pokud se dobře pamatuji, tak má přece prenatální syndrom DMO mozečkový, neprojevující se epilepsii a k tomu všemu alergii! Jak může v tomhle podzimním nečasu takhle letět?!“
V tom se ale zpoza rohu u tenisových kurtů, kde se právě odehrávala taktická porada místního drbince, vynořila rázná tenisová trenérka. S rukama v bok a neochvějným sportovním klidem se podívala na šokovanou kantorku i udivené děti:
„Na co tak koukáte? Tomuhle se v praxi říká talent a obrovské odhodlání! Žádné diagnózy ani staré tabulky z tělocviku nikoho nezastaví, když se do toho opře srdcem a raketovým tempem!“ usadila trenérka celou školní výpravu a uznale kývla směrem k letící běžkyni.
Učitelka si poposunula brýle na nose a poněkud podezřívavě se na trenérku podívala:
„A jak to vůbec můžete vědět?!“
Trenérka se jen spiklenecky pousmála, sledovala mizící oranžový blesk na druhém břehu a klidným hlasem odpověděla: „Znám ji osobně.“
Dětičky u rybníka okamžitě přestaly házet kaštany do vody a s otevřenou pusou sledovaly, jak spořilovská rychlostní legenda mizí v dáli a kroutí u Hamráku jedno kolo za druhým:
„Paní učitelko, ona letí!“ pištěl malý Pepíček.
„Ticho, děti, to je optický klam a porušení fyzikálních zákonů ZŠ Jižní IV!“ snažila se zachránit situaci třídní, ale hlas se jí chvěl. „V katalogu žáků má přece jasně zapsáno: 1500 metrů – nedokončeno pro vyčerpání!“
Paní učitelka z druhého stupně zůstala stát jako přimrazená a dodnes na lavičce u Hamráku rozdýchává tento pedagogický a lékařský paradox.
Oficiální zápis do třídní knihy: „Bývalá žákyně zbourala energetické vibrace školy, popřela školní statistiky z 8. a 9. třídy, ignorovala veškerá omezení a odmítla zpomalit na výzvu pedagogického dohledu.“
Komentář trenérky: „Předvádí tady životní formu! S takovouhle vůlí a talentem nám brzy ukáže, jak se vyhrávají zápasy na kurtech!“
Ať už si ZŠ Jižní IV píše do kroniky cokoliv, vibrace u Hamráku jsou zbourané, dětičky mají nový vzor a paní učitelka se z téhle patnáctistovky bude vzpamatovávat ještě hodně dlouho! 😂