Exkluzivně Lakuna a Tamara u Hamerského rybnika

Exkluzivně: Chobotnatá inspekce u Hamráku. Lakuna a Tamara testovaly stabilitu hráze i nervy kachniček a zkontrolovaly tenisové kurty

Záběhlice – Zatímco běžný návštěvník Hamerského rybníka v neděli odpoledne řeší, zda si dát malinovku, nebo klobásu, návštěvníci Záběhlic zažili korzo, na které jen tak nezapomenou. Z nedaleké zoologické zahrady si totiž na neoficiální vycházku odskočily dvě ikonické reprezentantky těžké váhy: slonice Tamara a Lakuna.

Jak se redakci podařilo zjistit z ověřených zdrojů (jedna paní u stánku se zmrzlinou), celá akce vznikla jako spontánní teambuilding. „Holky prostě potřebovaly změnu prostředí. V trávě kolem ohrady už nebylo nic nového a Lakuna prohlásila, že Hamrák má fantastický mikroklima pro pleť,“ prozradil anonymní zdroj blízký ošetřovatelskému týmu.

Těžká váha na lehkém antukovém povrchu

Největší pozdvižení však slonice vyvolaly, když se rozhodly prozkoumat sportovní zázemí a zamířily rovnou na tenisové kurty areálu HAMR. Tradiční nedělní čtyřhra místních nadšenců byla okamžitě přerušena, když se na dvorci číslo tři objevila Tamara.

JPG+ 1

„Zrovna jsem se chystal na podání, když v tom se vedle sítě zjevila Tamara a začala chobotem velmi pečlivě zkoumat napnutí sítě. Moje eso to sice nebylo, ale musím uznat, že její krytí sítě bylo stoprocentní,“ popsal situaci jeden z otřesených tenistů, který s raketou v ruce raději vyklidil pole.

Lakuna se mezitím jala „upravovat“ antukový povrch. Podle očitých svědků se pokusila o skluz na lajně, což na kurtu zanechalo brázdy, které správce areálu pravděpodobně nerozdýchá do příštího jara. Sloní tlapky vytvořily na červené antuce originální vzor, který podle přítomných diváků posunul údržbu kurtů na zcela novou úroveň. „Byl to takový přirozený a velmi intensivní vertikutátor,“ komentoval to s nadsázkou jeden z přihlížejících diváků z bezpečné vzdálenosti za plotem. Pokusy o sběr tenisových míčků chobotem pak sice nebyly úplně efektivní, ale o to větší měly úspěch u publika.

JPG+ 4

Strategická zastávka u kachního baru

Po sportovním výkonu na kurtech trasa vedla zlehka poděl břehu. Místní fauna reagovala se smíšenými pocity. Hejno divokých kachen, které je zvyklé bojovat o rohlíky s rozdivočelými batolaty, náhle čelilo chobotům s nasávacím výkonem průmyslového vysavače.

„Akorát jsem hodil kousek patky do vody a najednou stín. Myslel jsem, že jde bouřka. Pak se nade mnou sklopila uši velká jako jídelní podnosy a moje patka byla v prachu,“ popsal traumatizovaný rybář, který následně v tichosti sbalil pruty a odešel meditovat pod nedalekou lípu.

Tamara podle svědků projevila značné estetické cítění, když se pokusila o jemnou úpravu okolní zeleně. Několik přerostlých vrb na břehu získalo během tří sekund moderní minimalistický střih. Lakuna se zase zaměřila na gastro inspekci. Z přilehlého sportovního areálu odběhla s dvoulitrovým kelímkem kofoly, který mistrně otevřela chobotem bez použití otvíráku.

Statika hráze prošla zátěžovým testem

Emoce vzbudil i přechod přes hráz rybníka. Městská část Praha 10 sice dlouhodobě investuje do infrastruktury, ale s chůzí dvou čtyřtunových dam v synchronized walking se v plánech tak úplně nepočítalo.

Lidé na nedaleké terase restaurace na sekundu znehybněli, když se jim hladina piva v půllitrech začala vlnit v rytmu 1,2 Hz1,2\text{ Hz}1,2 Hz – tedy v přesné frekvenci sloního krokometru.

„Prvně jsem si říkal, že to je zemětřesení. Pak mi došla pěna z piva a vidím, jak se vedle mě Tamara snaží zapojit do turnaje v plážovém volejbalu,“ líčí místní štamgast. „Byla celkem dobrá na bloku, ale podání jí moc nešlo, míč pokaždé prasknul.“

Návrat do reality a příslib do budoucna

Procházka skončila až v momentě, kdy kolem projel autobusu linky 188, jehož hlasité troubení u zastávky Tamara vyhodnotila jako výzvu k večeři. Obě dámy se pak s elegantním švihem svých ocásků vydaly na cestu zpět do Tróje, přičemž za sebou zanechaly spokojené přihlížející, několik mírně vyvrácených laviček, rozrytý tenisový kurt a dokonale udusanou cestičku pro babičky s kočárky.

Magistrát města už údajně zvažuje, že z chobotnatých inspekcí udělá pravidelnou tradici. Nic totiž neušetří za terénní úpravy parku a válcování kurtů tak spolehlivě jako dvě slonice na nedělní špacírce.