Jak mi neustálé „Pusť si televizi“ vytvořilo dokonale fungující alergii

Jak mi neustálé „Pusť si televizi“ vytvořilo dokonale fungující alergii

Každý z nás má své hranice. Někomu vadí škrabání křídy o tabuli, někomu mlaskání a mně v poslední době stačí zaslechnout jednu jedinou větu, aby mi okamžitě stoupl tlak. Ta věta zní: „Pusť si televizi.“

Nebyla to alergie na první dobrou. Ze začátku to člověk přejde, mávne nad tím rukou nebo slušně odpoví. Jenže když vám tu samou větu někdo servíruje po desáté, po padesáté a po sté, stane se z ní otravný kolovrátek. A váš mozek udělá to nejrozumnější, co v rámci sebeobrany umí – vybuduje si na ni absolutní odpor.

Jak vlastně taková alergie na větu a jedno konkrétní slovo vznikne?

1. Efekt rozbité gramodesky: Když posloucháte pořád dokola ten samý pokyn, slovo televize se z obyčejné černé skříně změní v symbol nátlaku. Místo abyste v něm viděli zábavu, vidíte v něm jen otravnou povinnost, kterou vám někdo neustále diktuje.

2. Přesycení a ignorace vlastního světa: Člověk má svůj vlastní program. Chce si jít zaběhat, napsat článek, projít se venku nebo zajít do Zoo za slony. A do toho přijde univerzální rada na všechno: „Pusť si televizi.“ Jako by svět mimo obrazovku vůbec neexistoval.

3. Fyzická reakce na jedno slovo: Dneska už jsem ve fázi, kdy stačí jen zaslechnout ten povědomý tón hlasu a začínající slovo na „T...“, a okamžitě se mi protočí panenky. Je to čistá alergická reakce bez nutnosti jakéhokoliv testu u lékaře.

Dopadlo to tak, že slovo televize u mě dostalo definitivní červenou kartu. Místo pouštění bedny si raději pustím do hlavy vlastní klid, vyrazím ven na čerstvý vzduch a nenechám si diktovat, čím mám trávit čas.