Žijeme v neuvěřitelné době. Všude kolem se mluví o tom, jak Zpěv Země mění tón, celá planeta zvyšuje své vibrace, opouštíme starou trojrozměrnou realitu (3D) a posouváme se do pětidimenzionálního vědomí (5D). V 5D realitě je všechno o lehkosti, energii, napojení na srdce, intuitivním léčení a vědomí, že naše tělo je pouhým odrazem naší duše.
A pak... přijde pozvánka na pravidelnou preventivní prohlídku u praktického lékaře.
Jakmile překročíš práh ordinace, jako by ses vrátila o sto let zpátky do nekompromisního 3D systému. Všude jsou přesně dané „krabičky“, do kterých tebe i tvé tělo musí sestra s doktorkou zaškatulkovat podle předepsaného protokolu:
Měření EKG u sportovce: Doktorka moc dobře ví, že pravidelně sportuješ a tvé srdce šlape jako hodinky. Jenže 3D systém má věkovou kolenku a kolonka říká: „Tady se musí natočit EKG.“ A tak ležíš na lehátku, přísavky ti studí na hrudi a přístroj kreslí papírovou zubatici jen proto, aby se dalo razítko do složky.
Otázka na očkování proti klíšťové encefalitidě: Doktorka má v kartě černé na bílém napsáno, že máš jasnou kontraindikaci. Přesto se tě mechanicky zeptá, jestli tohle očkování nechceš. Proč? Protože systémový počítačový formulář na ni vyblikne dotazník a ona musí splnit mechanický algoritmus 3D zdravotnictví.
Ty vnímáš své tělo jako úžasný, proudící energetický systém plný jemných vibrací, ale v ordinaci jsi souborem políček a dotazníků. Je to přesně jako skládat pevné, hranaté 3D krabičky Matrixu – když někde milimetr přečnívá nebo nezapadá, systém stejně poslušně jede podle zaběhlých kolejí.
V 5D světě víme, že pokud nás někde něco zabolí nebo píchne, často jde o energetickou blokádu, potlačenou emoci nebo proces očisty (tzv. vzestupové příznaky). Jenže zkus říct v ordinaci při odběru krve: „To zvýšené C-reaktivní protein je jen čištění srdeční čakry a adaptace na nové sluneční erupce.“
Doktorka se na tebe podívá přes brýle, zkontroluje tabulky a napíše do karty další 3D diagnózu. V Matrixu prostě není políčko pro „vibrace na frekvenci 432 Hz“ ani pro individuální vnímání těla. Zde se uctívá pouze to, co se dá změřit, zvážit, zaškrtnout a poslat do laboratoře v plastové zkumavce.
Ten kontrast je vlastně hrozně vtipný. Sedíš na koženkovém lehátku, vnitřně jsi naladěná na lehkost, lásku a přirozenou sílu přírody, a kolem tebe běží klasický hmotný program: dýchat, zadržet dech, změřit tlak, natočit EKG, položit automatickou otázku na očkování.
Je to dokonalá ukázka toho, jak musíme žít současně ve dvou světech:
Ve světě 5D, kde víme, že naše zdraví drží v rukou naše mysl, duše, čistá energie a radost ze života.
Ve světě 3D Matrixu, kde holt občas musíme nechat doktorku splnit její systémové povinnosti, zaškrtat počítačové krabičky a potvrdit papírem, že naše „pozemské auto“ je podle normy schopné provozu.
Takže až příště půjdeš na preventivku a doktorka bude poslušně zaškrtávat EKG a dotazníky přesně podle tabulek, jen se pro sebe usměj. Ty už totiž víš, že zatímco ona skládá 3D krabičky v počítači, tvoje vědomí si klidně létá v lehkosti 5D!