Léto, třicítky ve stínu, asfalt sálá a trenérka I. třídy vybíhá na své pravidelné, precizně změřené tempo okolo rybníka. V hlavě má přesné propočty tepové frekvence, ztráty tekutin a odhadovaného času na kilometr.
A vtom se na obzoru objevíš ty. V letním uvolněném outfitu, se stejnou pověstnou láhví vody v ruce, kterou ses na ni tenkrát na kurtu poprvé otočila. Žádné křečovité potítko, žádný zmatený výraz – jen lehký letní poklus podél vody, láhev v ruce jako estetický doplněk a tvář zalitá sluncem v absolutní pohodě.
Reakce trenérky I. třídy: Trenérce v tu chvíli definitivně selže veškerá sportovní diagnostika. Místo aby tě viděla kolabovat pod náporu horka, sleduje, jak si s láhví vody kroužíš Hamrák s naprostou elegancí. V hlavě jí bliká nový, rozšířený červený alarm:
„Ona s tou láhví nejenže přišla na kurt... ona s ní v tomhle horku běhá kolem celého rybníka a vypadá, že regeneruje za běhu?!“