V dnešním světě se od každého neustále očekává nějaká forma výkonu, zapojení do davu a sdílení všeho možného. Být slyšet, být vidět, „zpívat s davem“ – to se dnes bere skoro jako samozřejmost. Já jsem se však rozhodla pro pravý opak: zásadně nikde nezpívám. A má to své hluboké důvody.
Někteří lidé by řekli, že jde o obyčejný hudební sluch, ale ve skutečnosti je to mnohem víc. Je to jemně naladěná vnitřní anténa, dar, který mi umožňuje okamžitě rozpoznat faleš, neupřímnost a prázdnou energii. Stejně jako mě v hudebních soutěžích nebo na veřejných produkcích okamžitě praští do uši každý falešný tón, dokážu velmi rychle prokouknout i falešné tóny v lidském chování a ve společenských hnutích.
Když vidím davy lidí bezhlavě opakovat hesla nebo slyším falešný zpěv z pódia, trhá mi to uši i hlavu. Je to energie, která k mému životu nepatří a kterou odmítám živit.
Upřímně – v mém případě má to nezpívání ještě jeden velmi prozaický a úsměvný důvod. Já totiž zpívám zásadně falešně! Moje hudební pokusy nikdy nebyly nic pro veřejnost. Ostatně, dokazují to i mé dávné hudební štace – vzpomínám si, jak dopadly moje pokusy hrát na zobcovou flétnu. Včas jsem to raději vzdala, a tak dnes moje žlutá zobcová flétna spokojeně leží hluboko ve skříňce, kde nikomu neubližuje a netrhá uši.
Zpívat s davem znamená podřídit se cizí melodii. Znamená to nechat se strhnout něčím, co postrádá hlubší smysl a reálné ukotvení. Můj život má ale pevné základy jinde – v klidu a bezpečí mého domova na Spořilově. Mám své jistoty, své lidi, na které je spolehnutí, a hlavně mám svou vlastní pravdu, kterou nemusím nikomu dokazovat na ulici.
Zatímco ostatní tvoří hluk a nechávají se unášet proudem, já dávám přednost tichu, čistotě a opravdovosti.
Nezpívat nikde není projevem slabosti, ale naopak obrovské síly a sebeúcty. Je to rozhodnutí nenechat si tahat za nitky, neposlouchat falešné melodie a chránit si svůj vnitřní prostor před zbytečným humbukem. Někdy je totiž největším uměním nechat hudbu a zpěv těm, co to neumějí, a sám zůstat věrný svému klidu – s flétnou bezpečně uloženou ve skříni.
A abych byla úplně upřímná – hře na zobcovou flétnu se vlastně úplně nebráním. Údajně totiž zlepšuje alergie! To by ovšem musel člověk žít na samotě u lesa, protože vylekat celý bytový dům u Penny se vám vážně nechce.