Tamara a Hamrák: Jak sloní koupel způsobila tsunami a traumatizovala kapry
Po náročném tenisovém nákupu v Čestlicích a důkladné přípravě v obýváku se Tamara rozhodla, že je čas na zaslouženou regeneraci. A protože běhání kolem Hamerského rybníka má sice ráda, ale po takovém výkonu to chtělo něco chladivého, padlo jasné rozhodnutí: Jde se do vody!
Pro běžného plavce je Hamrák klidné místo pro večerní relaxaci. Pro několikatonovou slonici v nejlepších letech je to ovšem jen o něco větší sauna.
Už když Tamara sestupovala po břehu k vodě, hladina rybníka se preventivně posunula o půl metru nahoru. Místní kachny okamžitě vyhlásily stav nejvyšší nouze a přešly do letové formace směrem na Chodovskou tvrz.
Tamara se usmála, zamávala chobotem a s elegancí sobě vlastní do vody prostě vplula.
Co se dělo na břehu, bylo nic proti tomu, co zažili obyvatelé Hamráku pod hladinou:
Kapři: Vedení místního kapřího hejna původně vyhodnotilo stín nad vodou jako přicházející bouřkový mrak. Když však do vody vstoupila sloní tlama, kapři zpanikařili a začali se masově zakopávat do bahna. Nejstarší sumec u stavidla údajně na místě přestal dýchat žábrami a dožadoval se evakuace.
Cejni a karasi: Vytvořili panickou spirálu a snažili se vyskakovat na břeh, protože ve vodě prostě nezbylo místo. Tamara si totiž při lehnutí na bok přivlastnila přibližně dvě třetiny celkového objemu rybníka.
Místní vodník: Vylekaně vyběhl ze své vrby, zabalil si hrníčky na dušičky a odstěhoval se na Botič s tím, že na tohle nemá tabulkové tabulky.
Zatímco rybí populace prožívala kolektivní trauma, Tamara si dopřávala prvotřídní vodní masáž. Chobotem si vytvořila vlastní vodotrysk, který byl vidět až z Jižního Města, a s požitkem si proplachovala uši.
Když pak udělala cvičné tempo prsa – nechtěně tím poslala metrovou vlnu přímo na břeh, kde smetla tři rybáře i s jejich skládacími stoličkami – vyhodnotila koupel jako mimořádně osvěžující.
Závěr vodní mise: Když Tamara z rybníka konečně vystoupila, hladina klesla o dobrých čtyřicet čísel a ryby na dně si ještě dvě hodiny potom předávaly informace o příchodu mořského příšeráka. Lakuna už na nábřeží čekala s ručníkem a šťavnatou mrkví.
Příště se prý půjdou koupat do Vltavy – tam je přece jen o něco víc místa!