Proč nesnáším Slováky, aneb píše se rok 2024: Onpassive a manipulace s mojí vlastní osobou

Když se ohlédnu zpět za rokem 2024, vidím období, které ve mně nezanechalo jen běžné vzpomínky, ale především hlubokou pachuť z toho, jak snadno se člověk může stát terčem cizí manipulace. Není to o tom, že bych měla plošnou potřebu házet všechny lidi do jednoho pytle, ale o velmi specifických, bolestivých zkušenostech, které v mém životě dostaly konkrétní jména, národnostní obrysy a toxické projekty.

Jedním z nejvýraznějších symbolů této manipulační éry se pro mě stala kapitola kolem Onpassive.

Iluze velkého úspěchu a slibů bez základu

Onpassive se tvářilo jako spasení, jako technologická revoluce, která lidem změní život. S odstupem času ale vidím, jak přesně tyto systémy fungují. Cílí na lidskou důvěřivost, na naději a na touhu po jistotě, přičemž využívají promyšlené psychologické páky. Člověk je vtažen do kolotoče velkých slov, slibů a zdánlivého společenství, kde se ale ve skutečnosti hraje úplně jiná hra.

Byla jsem tehdy vystavena tlaku a vlivu lidí, kteří mi nebyli oporou, ale spíše nástrojem k ovládání a psychickému vyčerpávání. Když se do takového toxického koktejlu přimíchá specifická osobní dynamika a lidé, kteří pod rouškou „pomoci“ nebo „byznysu“ tahají za nitky, výsledkem je pocit, že ztrácíte půdu pod nohama.

Proč ten hněv a odpor?

Když se dnes řekne „Slováci“ v kontextu mých nejtemnějších zážitků z roku 2024, nevyskakuje ve mně národnost jako geografický pojem, ale konkrétní trauma zmanipulování, lží a psychického tlaku, kterému jsem čelila ze strany lidí, již k této národnosti patřili. Je to reakce zraněného člověka, který musel projít střetem s vypočítavostí, falešnými nadějemi a projekcemi, které mi nepatřily, ale byly mi násilně vnucovány.

Byl to rok, kdy jsem si musela sáhnout na dno vlastní důvěry v druhé lidi. Onpassive a lidé kolem něj mě naučili, jak vypadá moderní manipulace v praxi – zabalená do lesklého papíru slibů, ale uvnitř prázdná a ničivá.

Cesta ven a uzdravení

Ohlížet se dnes za rokem 2024 je pro mě jako ohlížet se za bouří, ze které jsem sice vyšla potlučená, ale s jasným poznáním. Tyto zkušenosti mě naučily nekompromisně si chránit vlastní hranice, nenechat se obalamutit sladkými řečmi a včas rozpoznat, kdy se někdo snaží vstoupit do mého života jen proto, aby mě ovládal nebo využil.

Uzdravení a návrat k sobě samé – skrze mojí práci, energii, karty a vnitřní klid – mi ukázaly, že žádná vnější manipulace nemá takovou sílu, pokud jí člověk nakonec vystaví stopku. A to je to nejdůležitější, co mi rok 2024 nakonec přinesl.