Jak mi kontraindikace a nemoci zachraňují život: Proč je příbalový leták ten nejbrutálnější strážný anděl na světě

Piju, piješ, pijeme. Česká národní kultura stojí na pevných základech: jakýkoliv životní kmit, od rozchodu přes výpověď až po úpal, se dá spolehlivě vylečit litrem desítky, dvěma promile ginu nebo panákem tuzemáku, po kterém vám na tři hodiny kompletně vypadne obraz, zvuk a paměťová karta.

Jenže zatímco většina národa v pátek večer svědomitě trénuje játra a vymetá bary, já sedím doma s heřmánkovým čajem a dívám se do zdi. Ne proto, že bych byla osvícená světice, vstoupila do přísného řádu nebo objevila kouzlo abstinenčního zenu. Může za to mé tělo, barvitý seznam diagnóz a ten nejsilnější, nejnemilosrdnější alko-stop na světě: EPILEPTICKÝ ZÁCHVAT A KONTRAINDIKACE.

---

Příbalový leták jako scénář k hororu

Kdybych si chtěla dát pouhou skleničku vína, musela by tomu předcházet vědecká analýza, vedle které vypadá výzkum v Černobylu jako dětská hračka. Otevřu lékárničku, vytáhnu hrst prášků, které musím denně polyskat na své zdravotní trable, a rozbalím ten nekonečný papírový svitek, co má rozměry plachty na zaoceánský parník.

A tam to stojí. Černé na bílém, tučným písmem, jako rozsudek smrti:

• „V kombinaci s vaší nemocí, těmito léky a kapkou alkoholu hrozí okamžitý epileptický záchvat, totální blackout, selhání jater, bezvědomí a spontánní zahoření tělesných tkání!“

A je po žízni. Místo toho, abych si v baru užívala skvělou náladu a házela očima po okolí, si v živých barvách představuji, jak po prvním loku ginu předvádím přímo na parketu nekontrolovaný brejkvandanc, odváží mě houkající sanitka a primář na ARO si s odevzdaným vzdycháním zapisuje: „Další expertka, co si myslela, že její epilepsie a léky mají v pátek večer vycházky.“

---

Dvě promile vs. Moje zdravotní karta

Ostatní lidé mají při pití naprosto trapné a přízemní zábrany. Říkají si věci jako: „Už bych neměl pít,“ nebo „Ráno musím vstávat do práce a bude mi špatně.“

Já řeším dilemata na úrovni lékařského konsilia:

1. Když si dám toho panáka, chytne mě epileptický záchvat hned u baru, nebo až při přikládání karty k terminálu?

2. Jak moc se poperou moje antiepileptika s kapkou alkoholu a za jak dlouho budeme mít na ARO světelnou show?

3. Je finančně výhodnější koupit si nealko pivo za stovku, nebo rovnou složit zálohu na pohřební ústav?

Kdyby stát myslel prevenci alkoholismu vážně, nenasazuje na lahve rumu ty směšné obrázky zničených jater. Stačilo by na každou desítku přilepit příbalový leták a detailní popis epileptického záchvatu. Do týdne máme v republice stopercentní abstinenci! Češi se totiž nebojí božího trestu, pokuty od policie ani rozvodu, ale jakmile jde o kombinaci prášků, diagnózy a sanitky, i ten největší štamgast zbledne jako stěna.

---

Život bez kocoviny (ale s neporušenou lebkou)

Takže zatímco mí známí ráno po večírku v panice dohledávají v telefonu, komu vlastně ve tři ráno volali, a jejich tělo posílá nouzové signály na všechny strany, já vstávám čerstvá.

Děkuji ti, moje nemocné tělo! Děkuji vám, přísní vědci, kteří do každého letáku píšete, že sklenka vína na mé léky znamená okamžitou diskotéku v mozku a konečnou! Bez vás už bych dávno tancovala po stolech u Hamráku s litrovkou ginu v ruce a přehazovala si ji z ruky do ruky.

Takhle jsem sice v baru za absolutního suchara, co pije jen ledovou vodu z pítka v ZOO, ale hej – žiju, mám celej mozek a žádná sanitka pro mě jet nemusí! A to je ta nejlepší kontraindikace na světě.