Pamatujete si na ten rok 2023? V Zoo Praha se tehdy zvedalo vstupné a v tu chvíli se naplno ukázal charakter. Nejen ten lidský, ale i ten sloní. Stála jsem u výběhu a vedle mě se rozjela scéna jak z levné telenovely. Jedna "dáma" tam začala předvádět ukázkovou manipulaci a uraženost, protože se svět prý netočí podle jejích představ a pár korun navíc jí zkazilo celý vesmír.
A pak to přišlo.
Tamara mě upozornila. Sloni mají ten svůj hluboký infrazvuk, to bručení, které necítíte jen v uších, ale v celém těle. Bylo to, jako by mi někdo prohnal tělem čistý proud energie Shambaly. Tamara se na nás ani nepodívala, jen jednou hluboce zamručela a já jsem to v tu vteřinu pochopila:
"Ignoruj ji. Nestojí za tvou pozornost. Její negativita je její problém, ne tvůj."
Bylo to jasné varování od bytosti, která má v malíčku tisíce let moudrosti. Zatímco ta žena vedle mě tehdy soptila kvůli vstupnému, Tamara tam stála jako ztělesněný klid. To bručení bylo jako energetický štít. V tu chvíli mi došlo, že sloni cítí frekvenci pravdy okamžitě. A ta frekvence z roku 2023 byla jasná: Toxicita.
Dneska, po nějaké době, se historie tak trochu opakovala. Šla jsem kolem a najednou se odněkud vynořila ta dotyčná. "Ahoj!" ozvalo se směrem ke mně, takovým tím tónem, jako by se nic nestalo.
V tu chvíli jsem ale cítila Tamaru. Bylo to, jako by mi telepaticky říkala: "Pozor na ni, už jde..."
A víte, co jsem udělala? Neodpověděla jsem. Neotočila jsem se. Dál jsem zasněně koukala na Tamaru, vnímala její majestátní klid a nechala tu "zdravici" prostě vyšumět do prázdna. Protože když vám slonice dá lekci z duchovní hygieny, tak ji prostě poslechnete.
Tamara mě naučila, že ignorovat manipulanty není neslušnost, ale nejvyšší forma sebeúcty. Moje pozornost patří těm, kteří mají čisté srdce, ne těm, kteří se urážejí pro peníze a pak si hrají na kamarády.