Proč v lese nacházím to, co mi banka ani dnešní společnost nedokáže dát

Proč v lese nacházím to, co mi banka ani dnešní společnost nedokáže dát

V posledních dnech jsem si prošla situacemi, které mi znovu připomněly, v jak podivné době žijeme.

Střet s neosobním systémem v bance, kde jste jen číslo, a setkání s lidskou agresivitou mě přiměly k zamyšlení: Kde v tom všem chaosu vlastně zůstal člověk? Kde můžeme být skutečně sami sebou, bez masek a bez strachu z odsouzení?Odpověď jsem našla tam, kde je vždycky – v přírodě.

Příroda vás nesoudí a nic po vás nechce

Všimli jste si někdy toho obrovského rozdílu? Když vstoupíte do lesa, nikdo po vás nechce občanku, nikdo nekontroluje váš stav účtu a nikdo vás nepomlouvá za to, že nejste "dost dobří". Stromy prostě jsou. Rostou, dýchají a přijímají vás přesně takové, jací jste v tu chvíli přišli. Zatímco lidská společnost je dnes často postavená na egu, výkonu a agresivní obraně vlastních pozic, příroda funguje v naprostém přijetí. Je to prostor, kde se naše vibrace přirozeně zklidňují.

Útěk z 3D reality do ticha

Mnoho z nás dnes mluví o "vzestupu" nebo o hledání vnitřního klidu. Často za tím hledáme složité systémy, ale přitom stačí obejmout starý dub nebo se zaposlouchat do šumění potoka. V přírodě neexistují "programy", které do nás v dětství vložili druzí. Nejsou tam stíny minulosti ani strachy z budoucnosti. Příroda je nejčistší formou přítomného okamžiku. Když pracuji s energiemi, cítím, jak mě les doslova "dobíjí" a čistí od všech nánosů, které na mě během dne ulpěly v kontaktu s lidskou zlobou nebo arogancí institucí.

Jak vnímáme přírodu my a jak ona nás?

Často se na přírodu díváme jako na něco, co máme využívat. Ale co kdybychom ji začali vnímat jako moudrou bytost, která nás učí, jak přežít tuhle náročnou dobu? Příroda nás učí trpělivosti. Učí nás, že po každé zimě přijde jaro a že i ta největší bouře jednou utichne .Pro mě je příroda jediným místem, kde se cítím v naprostém bezpečí před manipulací a tlakem dnešní doby. Je to můj chrám, moje baterka a moje zrcadlo, které mi vždy ukáže pravdu v její nejčistší podobě. Zkuste si někdy odložit telefon, zapomenout na problémy v práci nebo v rodině a jen tak v lese postát. Možná zjistíte, že ten největší luxus, který si dnes můžeme dopřát, není na bankovním účtu, ale v tom tichu mezi stromy.