V dnešní době je internet plný hesel o tom, jak se máme milovat takoví, jací jsme. „Buď svá,“ hlásají citáty pod fotkami, na kterých dotyčnou nepozná ani vlastní matka, natož biometrický pas. Vrcholem této moderní „sebelásky“ je totiž fascinující paradox: Miluji se natolik, že se musím nechat kompletně předělat.
Hlavním symbolem této vnitřní vyrovnanosti se staly rty. Ne ledajaké. Musí vypadat tak, že vás právě napadl roj agresivních včel nebo že jste omylem políbili rozpálenou žehličku. Čím víc se horní ret blíží k nosní dírce, tím víc „sebelásky“ v sobě dotyčná zřejmě má.
Představte si tu scénu: Rozkvetlý park, staleté stromy, ticho přírody… a najednou se zpoza rododendronu vynoří objekt, který vypadá jako nafukovací člun k bazénu.
Je to fascinující podívaná – ta snaha o přirozený úsměv, když vám polovina obličeje nehybně zamrzla v čase i prostoru.
Sebeláska v tomto podání znamená, že se milujete natolik, že investujete pět tisíc každé tři měsíce do toho, abyste vypadala jako přes kopírák se všemi ostatními „originály“ na Instagramu.
Protože ruku na srdce: skutečná zdravá sebeláska je o tom, že přijímáte se taková, jaká jste, a nepotřebujete investovat tisíce do toho, abyste si zvětšily rty.