V tom všem shonu dospělého světa – mezi termíny, daněmi, směrnicemi DAC7 a úředními frontami – se snadno zapomene na to nejdůležitější. Na to malé, zvědavé a občas vystrašené slůně, které si každý z nás nese hluboko v sobě. Naše vnitřní dítě.
Naše vnitřní dítě nechápe, proč musíme stát v digitálních frontách nebo proč jsou na nás někteří lidé zlí a manipulativní. Cítí nejistotu a strach z toho, že "udělá chybu". Právě tohle slůně v nás se občas třepe, když odesíláme žádost na úřad nebo když musíme vést těžký rozhovor s nejbližšími.
Ale víte, co je na sloním stádě nejkrásnější? Malé slůně nikdy nekráčí samo. Vždycky je obklopeno nohama dospělých, které tvoří neprostupnou hradbu.
V mém spirituálním světě jsou těmito ochrannými pilíři andělé a archandělé. Při meditaci nebo práci s Kundalini Reiki se zaměřuji právě na tohle malé slůně. Prosím anděly, aby ho vzali do své náruče a ukázali mu, že je v bezpečí.
Andělský klid: Pomáhá našemu vnitřnímu dítěti pochopit, že i když se venku bouří, uvnitř nás může být ticho a mír.
Ochranná křídla: Jsou jako ta měkká sloní uši, která nás přikryjí, když je nám zima z lidské lhostejnosti.
Dnešní cesta do Průhonic nebude jen o procházce s mámou nebo o čištění hlavy. Bude to výlet pro mé vnitřní slůně. Půjdeme se podívat na mráz, na stromy a na krásu světa, která existuje nezávisle na tom, co si myslí úředníci na Praze 4.
Učím se být svému vnitřnímu dítěti tou nejlepší vůdčí samicí. Tou, která mu řekne: "Neboj se, já to zařídím. Ty si jen hraj a vnímej tu krásu kolem. Andělé nás hlídají."
Kdy jste naposledy pohladili své vnitřní slůně? Cítíte tu andělskou ochranu, která vám dává sílu být dospělí, ale přitom neztratit dětskou radost?