Andělská ochrana na cestách: Od sloninců po zámecké brány

Mnoho lidí si myslí, že andělé jsou bytosti, které potkáte jen v tichu kostelů nebo při hluboké meditaci s kartami. Ale moje zkušenost je jiná. Strážní andělé jsou „bytosti do terénu“. Jsou s námi, i když máme boty od bláta nebo když nám dubnový vítr v Praze rozcuchá vlasy.

Andělé v zoo: Sloní klid

Když stojím u sloního výběhu a dívám se na Tamaru, cítím tam tu obrovskou, uzemněnou energii. A právě tam jsou andělé nejvíce potřeba – pomáhají nám se napojit na tu čistou přírodu. Možná to zní zvláštně, ale i u sloninců můžete cítit andělské křídlo, které vám říká: „Všechno je v pořádku, zpomal, svět nikam neuteče.“ Jsou to andělé radosti, kteří se smějí s námi, když slůně skotačí.

Ochrana mezi zámeckými branami

Praha je město plné historie a andělů vytesaných do kamene. Ale ti skuteční strážci nejsou z mramoru. Jsou to ti, kteří vás jemně pošťouchnou, abyste se podívali nahoru na rozkvetlou magnólii právě ve chvíli, kdy se vám do hlavy vkrádají starosti o peníze nebo nefunkční počítač. Jsou to naši průvodci, kteří nám drží místo na lavičce, abychom si mohli v klidu vydechnout.

Hlavní myšlenka: Nejsme na to sami

Andělská ochrana na cestách není o tom, že se nám nic nestane. Je o tom, že i když nás potká sychravých 6 °C nebo nám začne stávkovat klávesnice, neztrácíme vnitřní světlo.

Andělé s námi chodí po Praze jako nejlepší přátelé. Jsou u slonů, jsou v parku, jsou s námi, když čekáme na tramvaj. Stačí je jen přizvat a uvědomit si, že andělská pomoc začíná tam, kde končí naše potřeba všechno kontrolovat.