Bruslení na Hamráku při 3 °C: Když je touha po piruetě silnější než pud sebezáchovy
Dneska jsem u Hamerského rybníka sledovala disciplínu, kterou bych nazvala "extrémní vodní bruslení". Venku solidní tři stupně nad nulou, led má konzistenci rozteklého nanuku, ale na ploše se vesele prohánějí davy s výrazem, že jsou v bezpečí jako v trezoru České spořitelny. Spoiler: Nejsou. Jsou jen krůček od toho, aby se stali hlavní zprávou na Nově.
Při třech stupních nad nulou ten led už neklouže, on spíš "čvachtá". Vidět dospělého chlapa, jak se snaží o hokejovou otočku v něčem, co připomíná ledovou tříšť z benzínky, je zážitek pro otrlé. Je to jako zkoušet chytit 5G signál u T-Mobilu v hlubokém sklepě – teoreticky to zní zajímavě, ale v praxi skončíte s brekem a bez spojení. Jako terapeutka Reiki cítím, že ta voda pod nimi už má připravené ručníky a ledovou lázeň pro každého, kdo neumí počítat do pěti.
To je ta klasika: "Když se tam netopí ten pán s nadváhou, tak mě to přece musí udržet taky!" Fyzika ale není demokratické hlasování a led na Hamráku nečte diskuse na internetu. Zatímco tito odvážlivci testují hloubku rybníka vlastníma nohama, moje intuice mi jasně říká: "Petro, zůstaň na břehu, hasiči mají dneska určitě jinou práci." Člověk má pocit, že se lidstvo vrací do pravěku rychleji než internet od operátora s krumpáčem.
Viděli jste někdy slona, že by se snažil o trojitého Axela na tající kře? Ani náhodou. Slon má ke svému terénu i své váze obrovský respekt. Já se od svých sloních přátel učím, že není kam spěchat. Proč se snažit o sportovní výkon v břečce, když se můžu v klidu projít kolem a s úsměvem pozorovat to "vrtání do vody". Moje integrita mi za to mokro v kalhotách prostě nestojí.
Chápu, že po digitálním detoxu a sledování, jak se v cloudu nehýbe ani bajt, člověk hledá vzrušení. Ale bruslení na "vodní hladině s kousky ledu" je hazard, který nevyléčí ani Shamballa. Já si raději v klidu u O2 vyřídím své věci vzduchem, v teple domova, a počkám si, až bude mrznout tak, že i rtuť v teploměru zaleze do pravěku.
Takže milí "Hamr-bruslaři", až budete mít v botách rybník a v obličeji výraz leklé ryby, vzpomeňte si na mě. Led při 3 °C je pro mě symbolem nekonečné lidské pýchy. Já se jdu raději ohřát a posílám trochu té "uzemňovací" energie všem, co si dneska spletli rybník s aquaparkem. Zdravím své sloní kamarády!