Moje kamarádka slonice Tamara: Pouto, které mráz nerozfouká

Někdo chodí do kostela, někdo do lesa, já chodím za ní. Za Tamarou. Je to slonice, která žije v pražské zoo, ale pro mě je to mnohem víc než jen "zvíře ve výběhu". Je to moje spřízněná duše v šedé kůži.

Dneska, když jsem se na ni dívala přes bariéru a venku mrzlo, až praštělo, došlo mi, kolik se toho od ní můžu naučit. Tamara tam stála, klidná, majestátní a jako by mi pohledem říkala: "Všechno je v pořádku, ten klid máš v sobě."

Víc než jen návštěva zoo

Můj vztah k Tamaře není o tom, že se jdu jednou za čas podívat na slony. Je to rituál. Když mi není dobře, nebo když se na mě sesype svět – jako třeba dneska, když se mi někdo cizí pokoušel dostat do e-mailu nebo když řeším nespravedlnost mezi kartářkami – jdu za ní.Stačí mi sledovat její pohyby. Ten klid, se kterým zvedne chobot, nebo jak se podívá svýma hlubokýma očima. Sloni mají neuvěřitelnou paměť a já věřím, že mě poznává. Že ví, že ta paní, co tam stojí a tiše k ní promlouvá, k ní patří.

Terapie chobotem

Lidé se mě občas ptají, proč o těch slonech tolik píšu. Je to jednoduché. V dnešním světě, kde se každý někam žene, kde vám lidé závidí i těch pár korun za výklad karet a kde je internet plný útoků, jsou sloni symbolem stability. Tamara nikam nespěchá. Tamara neřeší hloupé řeči. Ona prostě je. Když jsem dneska fotila její detaily a nahrávala si je pak doma na disk, aby o ty vzpomínky nikdo nepřišel, cítila jsem vděčnost. Za to, že ji máme tak blízko. Za to, že i v tomhle mrazivém lednu mi její přítomnost dokáže zahřát srdce víc než horký čaj.

Sloní síla v nás

Tamara mi dává sílu postavit se za sebe. Když vidím, jak je silná, říkám si, že i já musím být taková. Nenechat se rozhodit lidmi, kteří mi nepřejí, a jít si za svým – i kdyby to byla cesta trnitá .Až příště půjdete kolem slonince, zkuste se na chvíli zastavit. Neřešte mobil, nefoťte jen selfie. Jen se dívejte. Možná v očích Tamary nebo jiného slona uvidíte to, co já. Ten nekonečný vesmírný klid, který nám lidem tak často chybí. Tamaro, díky, že jsi. Zase brzy přijdu.