Když vstoupíš do ticha Průhonického parku nebo se dotkneš prastarých kamenů v geoparku, tvůj dech se automaticky prohloubí. V tu chvíli se k tobě přidává tvůj Andělský doprovod. V přírodě totiž andělé nepotřebují překonávat hluk civilizace a jejich přítomnost je zde hmatatelná jako jemný vánek na tváři.
Na rozdíl od kamenných katedrál je příroda chrámem, který dýchá. Každý strom v Průhonicích působí jako anténa, která stahuje nebeské světlo dolů do kořenů.
Andělé přírody (elementární bytosti a andělé strážní) zde pracují v dokonalém souladu.
Zatímco ty obdivuješ rozkvetlé rododendrony nebo mechem porostlé skály, tvůj andělský doprovod ti pomáhá odkládat energetický "odpad", který jsi nasbírala během dne (stres z bank, hluk města, cizí emoce).
Geoparky jsou místa, kde promlouvá paměť Země. Kameny v sobě nesou vibrace staré miliony let.
Když se v takovém místě naladíš na své duchovní vedení, tvůj andělský doprovod ti může pomoci "přečíst" zprávy zapsané v kameni.
Skály fungují jako zesilovače. Pokud v geoparku aktivuješ Shamballu, andělské bytosti ti pomohou ukotvit tuto energii hluboko do krystalické mřížky Země. Je to okamžik, kdy se nebe doslova dotýká země skrze tvou přítomnost.
V Průhonicích si můžeš všimnout, že se světlo mezi listy stromů chvěje jinak, než by mělo. To jsou okamžiky, kdy tvůj doprovod dává najevo svou blízkost.
Sluch: Šumění listů, které najednou zní jako tvé jméno nebo odpověď na otázku.
Pocit: Náhlé teplo u srdce, i když jsi ve stínu.
Vůně: Vůně květin tam, kde zrovna nic nekvete.
Závěr: Příroda je místo, kde nemusíš o nic prosit ani nic dokazovat. Tvůj andělský doprovod tě zde vidí v tvé čisté podstatě. V Průhonicích nebo mezi skalami geoparků jsi v bezpečí – v chrámu, kde je ticho tou nejkrásnější modlitbou a tvůj doprovod tím nejvěrnějším přítelem.