Jak dostat tenisovou trenérce I. třídy předčasně do marnice (Aneb: Laňka kolem rybníka, nemehlo na kurtu)

Tradiční metodika Českého tenisového svazu připravuje trenéry I. třídy na spoustu věcí, ale na absolutní rozklad reality je krátká. Existuje totiž zvláštní druh sportovního fenoménu: běžkyně, která se kolem Hamráku vznáší lehce a elegantně jako laňka, ale jakmile vkročí na antuku, promění se v čistokrevné tenisové nemehlo.

A když se k té běžecké laňce přimíchá ještě alergický slon s láhví vody, je to pro trenérku I. třídy přímá jízdenka do marnice!

Fáze 1: Předehra s láhví a zjevení nemehla na kurtu

Všechno to začíná u kurtů. Ty jdeš napřed, neseš si láhev s vodou a trenérka jde krok za tebou. Vtom se na ni otočíš. Trenérka si tě prohlédne a v duchu si dělá první poznámku: „Aha, nová tvář, nese si pití, to půjde.“

Jenže pak vkročíte na antuku a přijde čistá tragédie. Tvoje elegance laňky zůstala ležet někde u rybníka a na kurtu předvádíš výkon na úrovni těžce nekoordinovaného nemehla. Raketou míjíš i gravitaci, míčky lítají do ochranné sítě a trenérce I. třídy z toho začíná tvořit krevní sraženina.

Fáze 2: Zásah energetickým paprskem zezadu

Aby zachránila zbytky své metodické cti, trenérka stojící za tebou bleskově vyslá přesně mířený soustředěný trenérský paprsek I. třídy. Ten tě energeticky uchopí, přitáhne na dálku a pošle ti jasný vnitřní příkaz – musíš jí napsat. Trenérka spokojeně sleduje tvůj odchod z kurtu s pocitem: „Paprsek zafungoval. Sice je to na tenise nemožné nemehlo, ale mám ji přečtenou a ještě mi napíše. Zítra se z toho ani nepohne.“

Fáze 3: Absolutní klinická smrt u asfaltky

Druhý den odpoledne. Trenérka I. třídy si běží své tempo podél Hamerského rybníka a v duchu si libuje, jak tě včera na kurtu zničila a že po tom tvém nemehlostylu ležíš doma v klinické smrti.

A vtom si to těsně kolem ní v tom největším letním pařáku přisvištíš ty! Žádné zničené nemehlo. Máš za sebou už 2,5 kola kolem celého Hamráku, vznášíš se po asfaltce lehce a vznosně jako laňka, na sobě červené ponožky na kořenovou čakru, v ruce tu samou láhev s vodou, slzy ti tečou z alergie, a právě ve chvíli, kdy trenérku míjíš, z tvého hrudníku vyrazí mocné, nepokořené sloní zatroubení do rytmu kroku!

Výsledek: Przedčasný odvoz do marnice v plném poklusu. Trenérce v tom jejím tempu dočista zhasnou budíky. Pusa dokořán, nohy se jí zapletou a v hlavě jí projede poslední myšlenka před kolapsem:

„Vždyť ona byla včera na kurtu úplné nemehlo, vyslala jsem na ni paprsek, aby mi napsala... a ona si tu dneska po 2,5 kolech v horku běhá jako laňka, troubí jako slon a vypadá čerstvější než ja?!“

Po tomhle už ani Řešitelská instituce nevydá žádné stanovisko a rovnou vyhlásí státní smutek za celou metodiku I. třídy!