Proč nesnáším Ukrajinky: Jak mi zkušenost se dvěma uklízečkami vytvořila celoživotní alergii

Když se člověk v životě setká s bezohledností, povýšeností a tím, že si někdo na vašem vlastním území začne „vybíjet“ svou drzost, zanechá to hluboké stopy. Nejde o nějaké plané teoretizování, ale o živou, velmi nepříjemnou zkušenost, která mi ukázala, kam až může vést cizí drzost a nedostatek úcty.

Tato osobní „alergie“ na Ukrajinky a Ukrajince nevznikla ze dne na den – má velmi konkrétní jména a hlavně velmi reálný základ v chování dvou konkrétních žen, které pracovaly jako uklízečky.

Když si uklízečka začne dovolovat víc, než je zdravé

Služby a úklid mají svá jasná pravidla. Člověk si platí za to, že někdo odvede svou práci, prostor zůstane čistý a vzájemný vztah bude postaven na profesionální a slušné rovině. Jenže co se stane, když se role obrátí a uklízečka začne mít pocit, že si může diktovat podmínky, hodnotit vás, nebo si dokonce na vašem vlastním prostoru a v soukromí „dovolovat“?

Zkušenost se dvěma konkrétními ženami pro mě byla obrovským šokem. Místo tiché a poctivé práce jsem narazila na aroganci, proradnost a pocit nárokovosti, který mi doslova zvedl tlak. Když vám někdo, koho si pustíte k tělu, aby vám pomohl, začne přerůstat přes hlavu, kritizovat vás a projevovat absolutní neúcta k vašemu majetku a soukromí, je to zrada v malém.

Zrodila se alergie

Tyto opakované negativní zkušenosti ve mně vytvořily něco jako silnou obrannou reakci – lidově řečeno alergii. Najednou zjistíte, že jakmile narazíte na stejnou národnost, tělo a mysl se okamžitě stáhnou do pozoru. Automaticky se aktivuje strach z toho, že se bude opakovat stejná manipulace, neúcta a drzé chování.

Není to o tom, že bych chtěla házet každého do jednoho pytle, ale zkušenost je mocná čarodějka. Když vás dvakrát po sobě spálí stejný oheň, na potřetí už si sakra dáváte pozor, na co sáhnete a koho si pustíte do života.

Ochrana vlastních hranic

Dnes vím jedno jistě. Tyto zkušenosti mě naučily nekompromisně si chránit vlastní prostor. Nenechám si už nikdy od nikoho přetahovat hranice, skákat po hlavě ani vnucovat pocit, že já jsem ta, která se musí přizpůsobovat cizí drzosti. Alergie možná zůstane jako varovný systém, ale aspoň vím, že své soukromí a klid si budu střežit mnohem pečlivěji než kdy dřív.